Team
Pustila se tedy ke Stavidlu, ackoli to mela o neco dale, a dala se doprava Jestrabi ulici k namesti Mosebacke. Vzala to sikmo kolem sousosi Sester pred Jiznim divadlem a vysla po schodech na Rybarskou ulici. Zastavila se a zamyslene pohledla na svuj dum. Opravdu doma se tu vsak necitila. Lisbeth se rozhledla kolem. Byla to odlehla ulicka uprostred Sodermalmu. Nebyl tu zadny provoz, coz ji pripadalo znamenite. Clovek mohl snadno ziskat prehled o tom, kdo se v okoli pohybuje. V letnim obdobi to zrejme bude oblibena pesi zona, ale v zime sem chodili pouze lide, kteri meli ve ctvrti neco na praci. Nikde nebylo videt ani zivacka - predevsim nikoho, koho by znala a kdo by mohl znat ji. Lisbeth polozila tasku s nakupem do snehove brecky a hledala klice. Vyjela do posledniho patra a odemkla dvere se jmenovkou V. Kulla. Pote, co Lisbeth shrabla slusny balik penez a stala se tak na zbytek zivota (nebo prinejmensim do doby, nez utrati tri miliardy korun) ekonomicky nezavislou, bylo jednim z jejich prvnich pocinu porozhlednuti se po nejakem novem bydleni. Nakup nemovitosti pro ni znamenal novou zkusenost. Nikdy predtim neinvestovala penize do zadneho vetsiho podniku, nez byly ojedinele spotrebni predmety, ktere zaplatila v hotovosti nebo podle rozumneho splatkoveho kalendare. Mezi vetsi mimoradne vydaje patrily pocitace a jeji lehka motorka Kawasaki. Posledne jmenovany predmet koupila za sedm tisic korun - za cenu vraku. Priblizne stejnou castku investovala do nakupu nahradnich dilu a nekolik mesicu venovala tomu, ze motorku vlastnorucne rozebrala a zprovoznila. Vzdycky si prala mit auto, ale vahala, protoze si nebyla uplne jista tim, jak by to financne zvladla. Ale byt, uvedomila si, to je hracka ponekud vyssi kategorie. Zacala procitat inzeraty v internetovem vydani Dagens Nyheter, a jak brzy sama zjistila, byla to hotova veda. 2 kk jidelna, nadherna lokalita pobliz centra.
