privat klasika

Do vytahu se dostala pomoci piratske kopie hlavni vstupni karty, kterou si poridila pred nekolika lety. Kdyz vstoupila do tmave chodby, automaticky pohledla na naramkove hodinky. Byla nedele, deset minut po treti hodine ranni. Nocni hlidac sedel u alarmove centraly ve tretim patre a Lisbeth vedela, ze je s nejvetsi pravdepodobnosti na celem patre sam. Vzdycky se podivovala tomu, ze profesionalni bezpecnostni agentura ma tak zjevne mezery v zajisteni vlastni bezpecnosti. V chodbe v patem patre se behem uplynuleho roku mnoho nezmenilo. Lisbeth napred zasla do sve vlastni pracovny, do male krychle za sklenenou stenou chodby, kam ji umistil Dragan Armanskij. Dvere nebyly zamcene. Za nekolik minut Lisbeth konstatovala, ze se v jeji kancelari nezmenilo naprosto nic krome toho, ze nekdo pred dvere postavil krabici s vyrazenymi papiry. V mistnosti byl stul, kancelarska zidle, kos na papir a prazdna policka na knihy. Vybaveni tvoril zastaraly pocitac Toshiba PC z roku 1997 se smesne mrnavym harddiskem. Lisbeth neobjevila nic, co by naznacovalo, ze Dragan prepustil mistnost nekomu jinemu.